Je zlo nepřítomnost dobra?

Je Bůh ten, kdo stvořil zlo?​

 

 Zase se něco ve mně pohnulo a já musel napsat tento článek, s důležitými otázkami: „Existuje zlo? A když ano, jak to vidíme kolem sebe dnes a denně, pak kdo jej stvořil? Byl to Bůh? Zdroj, něco co Je a stále Bude, i když se my sami hloupě vybijeme a zničíme?“
Mám pocit, že se vracíme na počátek.Vše, co zde nyní píši, souvisí s, pro normálního člověka zvrhlými, nesmyslnými a hloupými, útoky v Paříži. Kdy si jedna skupina maniaků skrze prostředníky myslí, že tím, co udělá, nažene strach někomu jinému, komu potom, jak doufá, bude velet a bude si s ním orat a dělat to, co chce…

Jak je vidět, opět se dostáváme o stovky let zpět. Evropa si už prošla dobou temna a má si jí asi projít znova. Všichni dnes už víme, co dokáže zaslepenost rozumu, kterému velí církve. Lidi, co si skrze ni přivlastnili na rozum patent.

Tomu, kdo se proti jimi účelově vytvořeným dogmatům postavil čelem a zpochybnil vše, co si tato „elita“ ustanovila jako nezměnitelný a nezpochybnitelný zákon, tomu byla jeho čerstvě, v poznání roztažená, křidélka přistřižena.

Mnozí čerpali ze svých vlastních prožitků a zkušeností. Ti vzdělanější a pozornější z knih napsaných mnohem dříve moudrými lidmi, co dospěli na vrchol poznání a toto poznání v podobě knih a jiných písemných záznamů po sobě zanechali, abychom si my budoucí uvědomili, cykličnost všeho, co se kolem nás děje, pokud se nepokusíme o změnu.

S ohledem na minulost je zajímavé, že vždy vyspělá kultura podlehla té, z jejího podhledu, zaostalejší a násilné. Vše moudře a dobře vytvořené a fungující bylo vykořeněno, zničeno a nahrazeno temnem. Násilník pak musel vždy na rozvalinách tvrdě stovky let pracovat, aby se dostal na úroveň civilizace, jejíž moudrost zničil pro svoji hloupost, neochotu naslouchat, nevědomost a zaostalost. Ale nakonec i on dospěl do okamžiku svého vrcholu. Byl zničen opět někým jiným, z jeho pohledu zneužitým, hloupým a zaostalým. Kruh se uzavřel. Cyklus vzestupů a pádů může frčet nanovo. Ach jo. Jak hloupé a pošetilé a stále se devastačně opakující.

Dnes, jak je vidět, se děje něco podobného. Evropa je na vrcholu svého vědění. Lidé pochopili, že církev je nikam nedovede. Hrstka lidí, co si říká církev, ztratila moc. Ztratila nástroj útlaku. Nikdo již jejich dogmatům nevěří a věřit nebude. Sami se proflákli a tím sami sobě uškodili. Kázali vodu a sami pili víno a hodovali v sálech, kde se stoly prohýbaly jídlem zatím co ti obyčejní, kteří jim na toto jídlo v potu tváře přispěli, živořili.

Jako lidé – Evropané – odmítáme násilí a války. Chápeme, co je to válka. Vždyť vše podstatné, v nedávné minulosti, se odehrálo zde. Na území, kde žijeme.

Kruh se uzavírá. Z ruin jsme postavili na nohy Evropu. Novou a bohatou. Toto bohatství ducha i hmoty na straně jedné a zároveň neetické a nemorální bytí, na straně druhé, je pro dnešní Evropu – a nejen pro ní – startovní čára pro její konec.

Mezopotámie, Řecko, Egypt, Řím… Už nejsou. Tyto civilizace dospěly na vrchol. Zničilo je jejich vědění, majetky, nadutost a život bez morálky a etiky na úkor jiných. Těch, co si podmanily. Zničila je civilizace jiná. Začínající. Z pohledu té vyspělém jak jsem napsal, nevzdělaná, zaostalá a hloupá.

Nadutost a pýcha je to, co minulým civilizacím zlomilo jim vaz a dnes jej láme i Evropě. Civilizace byly rozvráceny, padly. Vědění bylo zapomenuto. Zlikvidovala je nevědomost stejně jako nevědomost, násilí a pýcha ničí Evropu dnes a stále více ji přibližuje rozvrácení a opětovnému zruinování a ruinám.

V době útoků jsem nesledoval televizi. Byl jsem pryč. Jen sms od mé dcery mne vrátila do reality. Připomenula mi, že se svět zase dostává do spirály směřující k temnotě, násilí, zmatku a chaosu. Uvědomil jsem si, že nemohu nic dělat. Nic ve smyslu hmotné pomoci. Jediné, co jsem mohl, byla upřímná a tichá modlitba za všechny ubité a zraněné. Ty, které jiní pro svoji bezbřehou hloupost a zaslepenost možnou mocí zabili a poškodili.

V tom okamžiku jsem si asi poprvé ve svém životě uvědomil, že zde na Zemi, jsem jen na návštěvě. A je jen na mě, co zde po sobě zanechám. Zda bordel, jako návštěvník v lese, co si tam přijde pro jeho dary a odměnou mu tam nechá brak v podobě plastových láhví a jiných odpadků, co do lesa nepatří.

A asi i proto jsem si opět položil a už po několikáté otázku, zda opravdu existuje Bůh? Ne ten tvrďák, co zabíjí na počkání. Devianta, kterého měli atentátníci, kteří se odpalují na tržištích anebo ti, co stříleli v Paříži do obyčejných a bezbranných lidí, na rtech. To už vím, že tento zlý krvelačný bůh, ať je křesťanský, islámský, židovský, jehovistický… je bohem lidského srdce a těch, co naletěli. Co naletěli těm, těm, co si myslí, že mají právo stavět se do pozice někoho, kým nejsou a nikdy nebudou. A to, co jsem nyní napsal, platí bez výjimky i pro státy a případně kohokoliv, kdo se chce stavět do role jediného, rozumově patentovaného a „božsky“ nepostradatelného…

Takže, pokud existuje nějaký Tvůrce všeho, co bylo, je a bude, jak nám říkají moudré knihy a mnozí moudří mistři, je i původcem a tvůrce zla? Vyšlo zlo z Něj? Je jeho součástí? A je-li, musí se projevit, abychom pochopili, kudy vede cesta ke světlu?

V tomto ohledu jsem byl zmaten a na tuto otázku jsem dlouho neznal odpověď. Z této neznalosti mi bylo smutno. Ve svém srdci jsem byl přesvědčen a věřil a věřím, že Bůh, Něco, Zdroj všeho, je naprosto dokonale dobrý. Stejně jako my. Jeho postranní úmysly, ve vztahu k tomu co sám stvořil, jsou rovny nule. Je v jednotě se vším, co stvořil. Tedy i s námi. Kdo by jej tedy chtěl vinit za to, co se kolem nás děje anebo se jej dokonce ptát, za co že nás tak trestá?

Máme svobodnou vůli se rozhodnout, kudy povede naše cesta. Vše, co se děje z naší svobodně projevené vůle, se děje proto, že to tak chceme my a nikdo jiný. I proto jsme my těmi, co se sami trestají za to, co dělají.

Ale, jak to už bývá, mám-li otázku, dostanu odpověď. Někdy je to hned a někdy si musím počkat. Stejně jako v tomto případě. Ale vždy se odpovědi dočkám a dnes i vy. Odpověď na otázku, zda Bůh je tvůrcem zla přišla v mailu od mé kamarádky, bylinkářky a dobré ženy.

Sám za sebe jsem rád, že mi někdo vše tak hezky vysvětlil a uvedl mne v realitu, která je pro ne naprosto dokonalá a na 100% přijatelná. Cítil jsem, že vše je jinak. A myslím, že nejsem jediným, kdo to jinak cítí.

Ale co těch mnoho jiných, co si takovou základní otázku nekladou? Co s těmi, co jen slepě věří dogmatům napsaných v knihách? Napsaných jen proto, aby mohla většina manipulativně zastrašovat a ovládat menšinu. Kdy je vzdělání a dostatek informací na škodu ovladatelům, co chtějí žít v blahobytu na úkor druhých, které berou jen jako podřadné bytosti, co pro ně mohou jen sloužit a dělat za ně věci, co by oni sami nikdy neudělali. Hloupě a nesmyslně obětovat a roztrhat svůj vlastní život.

A tak abych nezdržoval, pojďme se konečně dozvědět, co bylo obsahem mailu a zda je Bůh – Zdroj, Něco mezi Nebem a Zemí (jak kdo chce) – stvořitelem zla…

Pan profesor na univerzitě položil svým studentům otázku: „Je všechno, co existuje, stvořené Bohem?“

Jeden ze studentů nesměle odpověděl: „Ano, všechno je stvořené Bohem.“

„Stvořil Bůh všechno?“ ptal se dál profesor.

„Ano, pane,“ odpověděl student.

Profesor pak pokračoval: „Jestli Bůh stvořil všechno, tak to znamená, že Bůh stvořil i zlo, které existuje. A díky principu, že naše činnost určuje nás samotné, by tedy mělo platit, že Bůh je zlo.“

Když toto student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený. Najednou zvedl ruku jiný student.

„Pane profesore, mohu vám položit otázku?“

„Samozřejmě,“ odpověděl profesor.

Student se postavil a zeptal se: „Existuje chlad?“

„Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?“

Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval: „Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je chlad pouze nepřítomností tepla. Člověka a předměty můžeme popsat a určit jejich energii na základě přítomnosti anebo vytvoření tepla, ale nikdy ne na základě přítomnosti či vytvoření chladu. Chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla.“

Student pokračoval: „Pane profesore, existuje tma?“

„Samozřejmě že existuje“, odpověděl profesor.

„Znovu nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že není přítomno světlo. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit. Můžeme zkoumat paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla.“

Následně se mladík zeptal: „Pane, existuje zlo?“

Tentokrát profesor nejistě odpověděl: „Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné činy, násilí, všechno toto není nic jiného než projev zla.“

Na to student odpověděl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra, tedy nepřítomnost Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad – tedy v nepřítomnosti světla, tepla a lásky.“

Profesor si sedl.

Ten student se jmenoval Albert Einstein.

Po přečtení toho mailu jsem si stejně jako onen profesor sedl i já a dlouho přemýšlel. Pak jsem poděkoval a napsal tento článek…

Tímto se s Vámi všemi, co dnes čtete tento článek, loučím. Věřím, že pro Vás všechny byl, stejně jako pro mne zdrojem poučení a podpory v době, kdy ji všichni potřebujeme. V době, kdy pociťujeme, že zlo je kolem nás přítomno v míře větší než veliké. I proto nám, naší zemi (ČR) přeji, aby se nám lidé zlého srdce obloukem vyhnuli. Aby zmoudřeli a pochopili, že jsou jen nástrojem k uchopení moci a uvržení Země do chaosu, bídy a utrpení.

V. Suchý v.r.

Dále v článku :

Proč se nám všem jeví zlo jako vítěz? Část prvá



3 Responses to Je zlo nepřítomnost dobra?

  1. Avatar Johne118
    Johne118 says:

    Hi, Neat post. There is an issue together with your site in internet explorer, may test this IE nonetheless is the marketplace leader and a huge part of folks will leave out your magnificent writing because of this problem. abkedfdgddgf

  2. Avatar helples
    helples says:

    Milý Vojto, píšete, že zlo je devastace hodnot a já se ptám. Jakých hodnot, čí jsou ty hodnoty? Každý člověk má jiný hodnotový žebříček a upřímně, nemyslíte, že dnešní tzv vyspělá západní civilizace, která se tolik ohání křesťanstvím, na nějaké hodnoty více méně kašle? Což se, ale týká v podstatě všech náboženství a ideologií. Podotýkám, že z pohledu náboženství jsem ateista, ale jinak mám v srdci velmi pevnou víru, která není na žádném náboženství závislá.
    Dle mého názoru zlo získává navrch v té chvíli kdy člověk, lidé, přestanou svět a svůj život hodnotit citem a přejdou k pragmatismu. Nezáleží na tom je li to pragmatismus náboženský, politický, materiální nebo sociální a já nevím jaký ještě. Jakmile se vytratí cit je na průser zaděláno. Lidé velmi dobře ví co je pro ně zlo, ale nějak přestali vidět dobro, ale pořád tady je. Lidé by se tudíž měli začít učit být dobrosrdečnými, protože dobrosrdečný člověk není schopen zla. A tak mi vychází, že zlo opravdu znamená nepřítomnost dobra.
    Jinak vám přeji jen dobré. :-)

  3. Avatar VojtaIL
    VojtaIL says:

    Obávám se pane Suchý, že se Vy i paní bylinkářka mýlíte. Mýlíte se v názoru, že zlo je nepřítomnost dobra. A přirovnáváte pojmy „zlo a dobro“ k pojmům „tma a světlo“. Proč je takové přirovnání chybné? Světlo je ABSOLUTNÍ (fyzikálně definovatelný) jev. Dobro je naproti tomu jev RELATIVNÍ. Příklad. Pro hladová vlčata je dobrem, když jejich matka uloví králičí samici. Pro malé králíčky je ovšem smrt jejich matky fatálním zlem. Nebo. Pro ortodoxního muslima je smrt mladého Evropana (z pohledu islámu nevěřícího psa) velkým dobrem. Pro rodinu zabitého Evropana je jeho smrt nesmírným zlem.

    Co je tedy ve skutečnosti zlo? ZLO JE DEVASTACE HODNOT. A protože my lidé vyznáváme různé hodnoty, je zlo relativní. Pro rabiáty z Boko Haram (tento název znamená v překladu „západní učení je rouháním“) je například obrovským zlem naše „západní“ vzdělání. My ovšem soudíme, že vzdělávat se je obecně správné a dobré.

    K definici zla je třeba ještě připojit několik slov o zdrojích zla. Jsou dva. Zlo (tedy devastaci životů, zdraví, materiálních hodnot, …) působí nám lidem za prvé slepé přírodní síly. Zemětřesení, záplavy, požáry, … Kromě nich pak působí zlo lidem jiní lidé. Historie nás naučila, že zlo působí lidem takoví lidé, kteří podlehnou nějaké militantní víře či přesvědčení. Obecně se takové přesvědčení dá vyjádřit slovy „kdo nejde s námi, jde proti nám“. A je lhostejné, zda ti lidé byli či jsou militantními křižáky, komunisty, nacisty, muslimy, … nebo jen pouhými rowdies libovolného fotbalového klubu.

    Závěr? Pokud se my lidé nenaučíme, co je ve skutečnosti ZLO, jen těžko se mu budeme bránit.

    Přeji pěkný den a jsem Vám k dispozici prostřednictvím e-mailu apear(zavináč)atlas.cz.

    Vojta