Keltové a Hostýn

PRAVĚKÁ HISTORIE HOSTÝNA

Dějiny místa sahají do šerého dávnověku. Pomineme-li ojedinělé nálezy ze starší a mladší doby kamenné, doklady pro nejstarší osídlení spadají do nejmladší fáze doby bronzové – vznik ostrožného hradiště z období kultury lidu popelnicových polí.
Na temeni hory se nachází pod vrstvami naší současné historie staré keltské oppidum. Založili jej zde v posledním století před změnou letopočtu západní Keltové (Galové) – první bezpečně známé etnikum na našem území. Výzkumy potvrdily domněnku, že Hostýn byl (po Starém Hradisku u Protivanova) druhým keltským oppidem na Moravě.
Unikátní multimediální projekt ukazuje, že i

                                                 na Hostýně byli před námi Keltové

    Dobový nákres půdorysu hostýnského hradiska

(Schéma hostýnského pravěkého hradiska)

A – stará hlavní vrata
B – novější průlom ke straně rusavské
C – železná brána
F – nejvyšší bod Hostýna
H, I – novější průlomy
K – kaplička nad svatou vodou
L – zbytky kaple ze 17. stol. nyní kaple sv. Jana Sarkandera
M – studna
N – prohlubiny vodou naplněné

Celý vrchol Hostýna byl ohrazen valy, jejichž zbytky ještě dnes místy dosahují výšky až 10 m, se základy širokými 15 až 20 m. Pravěké těleso valu – zhotovené z hlíny, kamení, písku a popela – je přerušované dvěma zřetelnými branami, Slavkovskou (název pochází od vesnice Slavkova pod Hostýnem při úpatí hory) a Železnou, a třemi menšími průkopy. Plocha hradiště má ledvinový tvar o rozloze necelých 20 ha, délka valu je 1800 m.
Mohutné valy, jež zde Keltové našli po předchozích kulturách, sami ještě zpevnili, a tak mohli kontrolovat velký úsek důležité pohybové cesty, zvané Jantarová, která vedla od Středozemního moře Moravskou branou do povodí Odry a Visly k Baltu. O tom, že Jantarová cesta šla kolem Hostýna svědčí z roku 1938 nález velkého pokladu ozdob a mincí evropských, byzantských i arabských z doby okolo roku 1010 na kopci Strážné u Kelče.
Nepřítomnost hrobů na Hostýně svědčí o tom, že hradisko nebylo nikdy trvale osídleno, že mělo pouze účel vojenský, obranný a strážní. Proto zde není ani mnoho nálezů. Přesto z této lokality pochází řada výrazných bronzových předmětů (fragment spony, hrbolkovitý náramek, nůž, duté dláto, knoflík, kopí a čtyři galské šípy). Nejcennější nález na Hostýně se poštěstil Dr. Karlu

(Val kolem vrcholu Hostýna)

Drobné nalezené železné předměty – šídla a hřeby – také pocházejí z galského inventáře. Největší část nálezů tvoří keramika (slezská, plátěnická a velmi hojná stradonická, vyráběná na kruhu) získaná v letech stavební činnosti – stavby poutního domu a silnice.
Osud předmětů, které byly nalezeny ještě před založením starého hostýnského muzea, je většinou neznámý. Týká se hlavně všech mincí, které byly doloženy písemnými prameny a spolehlivým popisem. V roce 1876 byly např. nalezeny dvě zlaté keltské duhovky, z nichž jednu získal tehdejší majitel hostýnského kopce baron Laudon. Zlatá mince bójské ražby se našla na Hostýně ještě v roce 1982. Její průměr je asi 1 cm a váží přibližně osminku základní keltské mince. Na líci je vyraženo slunce a na zadní straně tři body. Četné nálezy ze soukromých sbírek přešly do moravských muzeí. Prvním badatelem, který se podrobněji zabýval hostýnským hradištěm, byl moravský historiograf, rajhradský benediktin Dr. Beda Dudík (1815 –1890), který si se svými bratry jako vůbec první změřil, zakreslil a popsal toto rozsáhlé, místy hustým lesem zarostlé území na temeni Hostýna.
První rozsáhlejší a systematický výzkum hostýnského hradiska provedl v letech 1970 až 1978 archeolog Dr. Karel Ludikovský (1920–1979).
O jménu Hostýn nemáme přesné historické záznamy. Podle Ptolemaiovy mapy Evropy z 2. století po Kristu, která má jen několik místních názvů a naznačuje spíše jen směr starověkých cest, ztotožňují někteří dějepisci jméno Karrodunum na našem území s moravským Hostýnem. První zachovalý zápis s názvem Bystřice pod Hostýnem je však až z roku 1544, kdy se jméno Hostýn poprvé připomíná.

.